Sobota 13. ;-)

Z provozu

začala jako úplně obyčejný den. Rozběhl se normální provoz. Výcvik plachtařů, nějaké motorové lety, nejen aeroklubové a výsadky z AN2.

Už ne zcela běžné je, po vyřízení posledních formalit, rozloučení s jedním z našich veteránů. L-13SW Vivat odjíždí do nového působiště.

No a tady vše běžné končí. Jako blesk z čistého nebe jsou slova dispečera: „máte dvěstěpětku v poli“. Naštěstí následuje ujištění, že pilot i letadlo jsou O.K. Čekat není na co, letadlo je cca tři kilometry od letiště, tak vyrážíme. Dvěstěpětka je opravdu úhledně zaparkovaná na konci pole a na pilotovi je vidět, že to sice nebylo jednoduché, ale teď už je pohoda. Pohled pod kryty motoru vysvětluje proč tenhle let neskončil tam kde začal, na dráze letiště. To co poslalo letoun do nízkého obilí je přetržená ojnice.

Následuje, jak jinak, pár formalit, dechová zkouška, doklady … Zbývá už jen maličkost, dopravit éro zpět na letiště. Jak snadné to je, když jste 3km od dráhy ve 300m nad zemí a motor spokojeně přede. Ale ztichlý motorák a po silnici? Na první pohled to nevypadá složitě, ale rozpětí 10,3m je najednou neskutečná délka.
Opravdu velký dík patří Policii České republiky za asistenci a organizaci dopravy při návratu ochromeného stroje na základnu. Nakonec i za skutečnou fyzickou pomoc, protože protáhnout dvěstěpětku Bezděčínem byla fakt fuška.
Díky.